5. kapitola
Asi půl hodiny šlo všechno v pořádku, ale jako na potvoru se kousek od nich ozvalo zavytí. Ginny se vyděsila a přitiskla se k bratrovi. Hermiona vytřeštila oči a začala se rozhlížet. Také se více přitiskla ke svým přátelům. Všichni začali zrychleně dýchat. Ozvalo se další zavytí, blíž k nim.
„Co budeme dělat?“ zašeptal vyděšeně Ron.
„Já toho parchanta nenávidím!“ zasyčela Ginny. Hermiona zalapala po dechu, když se před nimi vynořilo několik párů žlutých očí. Hned na to spatřili i majitele očí. Ocitli se před smečkou vlkodlaků, kteří na ně mlsně zírají. Ginny začala proklínat potichu Snapea, Hermiona vymýšlí, co dělat a Ron vypadá, že se každou chvíli zhroutí.
„Uá! Bude zábava!“ ozval se nad nimi nějaký dívčí hlas a hned na to z jednoho stromu seskočili jakási dívka. Hermioně neuniklo, že její kůže je strašně světlá a vlasy zářivě bílé. V ruce třímá stříbrnou zahnutou dýku. „Tak pojďte...jen si pro mě pojďte....“ pobízí vlkodlaky a ti se jen tak nedali. Hned se proti ní rozeběhli, ale také proti třem přátelům. Hermiona začala na ně sesílat kouzla a stejně tak její přátelé. To je ale spíš jen rozzuřilo. Ginny utržila pár šrámů a Hermiona také. Ron už to vzdal a jen se vyhýbá pokusům vlkodlaků, jak na něj skočit. Dívka se na ně ale nevykašlala a všechny vlkodlaky se jí po chvíli podařilo zahnat. Tři přátelé se roztřeseně postavili vedle sebe.
„Ahojí!“ zamávala na ně nevině dívka. To s Ronem dokonale seklo a skončil na zemi. Hermiona a Ginny jí nejistě zamávali nazpět. „Jste v pořádku?“ zeptala se jich starostlivě.
„Jo...“ přikývla Ginny a podívala se na ležícího bratra. „On bude taky..“ ukázala na něj roztřeseně.
„To je dobře. Já jsem Shilin!“ představila se.
„Hermiona Grangerová. Tohle je Ginny a její bratr Ron Weasley...“ představila je Herm. Shilin se zarazila a hned poklekla k Ronovi. Začala ho jemně popleskávat po tvářích, aby se probral. Ale to nezabralo, tak mu dala pořádnou facku, která ho dokonale probrala. Shilin vyskočila na nohy, popadla Herm a Ginny za ruku.
„Pojďte za mnou!“ začala je táhnout do lesa. Holkám nezbylo než ji následovat.
„Hej!“ vykřikl Ron a vyskočil na nohy. Pobral košíky s bylinkami, co upustili a běží za nimi. Jednou to ale nevychytal a vrazil do stromu.
„Do háje!“ zaklel.
„Bacha! Jsou tu stromy!“ upozornila ho se smíchem Shilin.
„To jsem si nevšiml, že v lese jsou stromy!“ odsekl, ale dál je následuje do lesa. Po delší chvíli stanuli na kraji nějaké vesnice. Shilin je táhne dál k jednomu domu. Tam holky pustila.
„Fulgure!“ zavolala do jednoho okna v patře. Fulgur vystrčil ven hlavu. „Někoho ti vedu!“ ušklíbla se a ukázala na trojici. Harry vytřeštil oči. Byl tak zaskočen, že si ani nevšiml, že přepadává. Všiml si toho, až když úplně vypadl z okna.
„Au...“ vypadlo z něj, když dopadl na zem na záda. Shilin se mu začala smát.
„Jsi v pořádku, Fulgure?“ zeptala se nejistě Herm. Jen se usmál a přikývl.
„Co to?“ vylítla z dalšího okna Lali.
„Ale nic..jen jsem přivedla přátele Fulgura..“ ukázala na trojici.
„Jé! Ahojí!“ zamávala jim, ale pak se zarazila a zakašlala. Při kašli jí ale z pusy vyšlehlo pár plamenů. „Pardon!“ vyhrkla a pořád trochu odkašlává a pořád se jí z pusy line pára.
„Oheň?“ vypadlo z Ginny zaraženě.
„Jo..jsem totiž ohnivý démon a trochu mi nesedí změna klimatu...“pokrčila rameny. To následoval výbuch smíchu.
„Co to?!“ vylítl z domu další chlapec a narazil rovnou do Lali, která to neustála a slítla také na zem.
„To ti pěkně děkuju Moene!“ vykřikla jeho směrem.
„Promiň!“ křikl na ni dolů.
„Au....“ postěžovala si.
„Aspoň vidíš, jak já to mám těžkej život....“ povzdechl si Harry.
„Ty v tom padání z okna máš aspoň praxi! Ale já ne!“ řekla ublíženě. Ze dveří vyšel poslední z Harryho přátel a všechny přejel pohledem.
„Děje se něco?“ pozvedl obočí.
„Ne..jen Fulgur vypadl z okna, Lali slítla taky a přivedla jsem Fulgurovi přátele. Truen přikývl a znovu se podíval na jeho přátele.
„Hermiona?“ ukázal na hnědovlasou dívku. Ta jen přikývla. Pokývl hlavou a sedl si do trávy. Harry se sesbíral ze země.
„Co tady děláte? Jakto, že jste v lese?“ zeptal se jich udiveně, ale všechny vřele objal.
„To ten hajzl Snape! Napařil nám trest!“ stěžuje si Ginny.
„O úplňku?“ podíval se na měsíc a pak znovu na své přátele.
„Jo...máme nasbírat všechny tyhle byliny!“ přisvědčila Hermiona a ukázala jim dlouhý seznam všech bylin.
„O úplňku?“ vydal ze sebe znovu Harry.
„To je ta Snapeovská demence, víš?“ prohlásila Ginny. Harry pozvedl obočí a podíval se za ni a jeho přátele. Uviděl tam další postavu, která se na ně jen nasupeně dívá.
„Jak že jsi to řekla?“ pozvedl obočí.
„Vždyť to sám víš, Fulgure! Je to ta Snapeovská de-men-ce!“ zopakovala to pomaleji a zřetelněji.
„Opravdu, slečno Weasleyová?“ ozval se za ní chladný hlas jejich profesora lektvarů. Harry se na ni nevině usmál, zato ona po něm hodila vražedný pohled. Beztak o něm moc dobře věděl. Ginny se nejistě otočila na profesora. „Za tohle vás čekají celý příští týden tresty!“ upozornil ji. „A teď se vracíme zpátky do školy! Váš dnešní trest je u konce! Můžete být rádi, že vám ta smečka vlkodlaků nic neudělala!“
„Kdybychom tady dnes vůbec nebyli, nic by se nestalo!“ řekla drze Hermiona. Harry se až podivil. Takovou ji neznal.
„Myslím, že budete mít trest se slečnou Weasleyovou!“ upozornil ji. Hermiona pokrčila rameny. „Jdeme!“ otočil se a vrací se zpátky do lesa.
„Ještě se uvidíme!“ řekl Ron Harrymu a spolu s Gin a Herm následují Snapea. Harry se za nimi díval, dokud mu to tma umožňovala, ale pak se otočil na své démonické přátele.
„Chudáci..“ poznamenala Lali. „Tady ale asi mají jiné tresty než u nás, co?“ Harry se smíchem přikývl. Dobře si pamatuje na jejich školní tresty.
„Oni to zvládnou. Tak co podniknem?“ zeptal se s úsměvem Moen.
„Ty bys taky furt něco dělal...“ kroutí hlavou Shilin a zalezla do domu. „Nevím jak vy, ale já si jdu lehnout! Jsem hrozně unavená. Dobrou noc!“ křikla ještě za nimi a zabouchla za sebou dveře od svého pokoje.
„Taky si jdu lehnout...“ opustil je i Fulgur následován Truenem.
„A co ty Lali?“ upřel na ni psí oči.
„Když jinak nedáš...“ pousmála se a společně se vydali do lesa.