Lorna 14 (konec)
Pak se znovu objevil výjev všem tak dobře známý. Iliandaiel uprostřed bojového pole a teď zde. Pomalu se probouzela. Všichni stále hleděli na místo, kde před chvílí byl obraz, takže si nikdo nevšiml, že je již vzhůru. Chytila se za hlavu a zjistila, že na ní něco má. Napadlo ji, co to asi znamená. Strhla si to zařízení z hlavy.
"Pobavili jste se všichni?" zeptala se najednou do naprostého ticha. Všichni sebou cukli a podívali se směrem k Iliandaiel. "Nejsem si jistá, jestli jsme vyhráli, nebo prohráli, protože tohle se neděje ani u nás!" vykřikla rozhořčeně. Uviděla svázanou Hermiona vstala a šla za ní. Začala ji rozvazovat. Mezitím se ministr vzpamatoval.
"Nechte toho, jste zločinec!" vykřikl. Iliandaiel se na něj povýšeně usmála.
"A co jste pak vy?"
"Zastavte ji, hned!" vykřikl a někdo z jeho ochranky ho poslechl. "Crucio!" zakřičel a trefil Iliandaiel. Ta zkřivila obličej, ale rozhodně se neválela ve křečích.
"Jen tak pro upřesnění, na tuhle bolest jsem si zvykla. Ta co jsem prožila před chvílí, se s tímhle nedá srovnat," rozesmála se šíleně.
"Iliandaiel, my jsme vyhráli nad Voldemortem," objala ji smutně Hermiona.
"Tomuhle říkám prohra. Pokud spravedlnost znamená, že ti, co jsou zatvrzelí Smrtijedi, tu můžou být a ti, co nejvíc pomohli jsou svázaní. Ne, to je prohra," usmála se smutně na Severuse, který byl spoután a ani se nebránil.
"Co tím chcete říct?!" rozkřikl se na ni ministr.
"Vy zabedněnej idiote!" vykřikla na oplátku, což všechny překvapilo. Brumbál se pousmál. "Tady ten platinovej blbec, který kulhá, je ten zatvrzelý Smrtijed, kterého jsem sama zranila. Může tu být jen díky svému tučnému kontu. To mi nevymluvíte!" rudla ve tvářích vzteky. Opravdu ztratila své schopnosti. "Zato Severus tolik riskoval. Dvojitý agent, který to několikrát málem nepřežil a je svázaný, jako největší zločinec. Promiňte, ale to vážně není spravedlnost. A pak já. Beze mě, byste tady teď nebyli! Vládl by tu ON a jeho Smrtijedi. Obětovala jsem vám všechno a co za to mám? Jsem cirkusová atrakce!" rozkřikla se. "A ptám se, komu to připadá spravedlivé? Ještě potom, co jste viděli?" Nikdo neodpověděl. Všichni tušili, co se tu dělo. Mezitím však Bystrozorové dali vše do pořádku. "Odcházíme!" zavelela svému oddílu a se vztyčenou hlavou odcházela a s ní i její lidé.
"Iliandaiel! Prosím, neodcházej!" křičela za ní marně Hermiona. Viděla už jen, jak se ztratili v Zapovězeném lese.
Konec !
napsala: Madelein