Navěky
Jsi jako přízrak, jen obláček snění.
Všechno se zdá být tak vzdálené.
Je to snad omyl? Hloupé poblouznění?
Nemohu uvěřit, žiješ, proč přijde mi to nemožné?
-
Teď tu stojíš nade mnou,
už to není jen sen, jen pohádka.
Jedinkrát tě ještě spatřit, jen jednou…
Než zas všechno zmizí a zbude jen vzpomínka.
-
Už nevěřím, že jsi jen snem, pouhým přeludem.
Já viděla tě na živo!
A teď toužím každým dnem,
být jen s tebou. Proč to tak náhle skončilo?
-
Naposledy do očí ti hledím,
možná naposledy dnes, možná navěky.
A potají doufám, věřím,
že mi na tebe navždy v srdci utkví vzpomínky.
-
…snad někdy na viděnou…
…možná sbohem….navěky…
napsala: Ajleen