Osud
Nevěřím v osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Věřím však v osud, který ho ovládne, když neudělá nic.
Svolného osud vede, vzpurného vleče.
Co osud nedal, nemůže ani vzít.
Osud se silných bojí, ale zbabělé drtí.
V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.
Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé kousky. - Osud míchá karty, my hrajeme.
Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak - či ještě k tomu - je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.
Osud drtí, osud povznáší, jak nešťastného, tak i šťastného, a co má přijít, nikdo netuší.